PIZZA S KYSANÝM ZELÍM

Výborná!
V míse promícháme 400 g celozrnné špaldové mouky, půl lžičky soli, 1 lžíci instantního droždí, 4 lžíce olivového oleje a 180 – 200 ml vlažné vody. Vyklopíme na vál a rukama důkladně zpracujeme v pružné, nelepivé těsto. Vrátíme do mísy, zakryjeme ubrouskem a necháme 45 minut kynout v teple. Vykynuté těsto rozdělíme na dvě poloviny a rozválíme do tenka na plechu vyloženém pečicím papírem. Necháme mírně zvýšené okraje. Metličkou rozšleháme 200 ml mandlové smetany, 1 lžíci mleté papriky, ½ lžičky soli a čerstvě mletý pepř. Každou placku potřeme čtyřmi lžícemi této směsi a poklademe celkem 80 – 100 g kysaného okapaného bílého zelí, 150 g rajčat, 150 g hrášku (čerstvého či mraženého), 1 velkou cibulí nakrájenou na kolečka a jednou malou nakrájenou cuketkou. Pokapeme zbylou ochucenou smetanou a pečeme v troubě vyhřáté na 220 stupňů asi dvacet minut až půl hodiny. Dáváme pozor, abychom nepřipálili.


STOPY KENTAURŮ

Tento svérázný cestopis kanadského antropologa a právníka Larryho Frolicka je jedním slovem VÝBORNÝ. Během jednoho léta procestuje Ukrajinu, Rusko, Krym, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Mongolsko, Čínu. Svým specifickým, chytrým a vtipným způsobem vypráví o téměř neuvěřitelných setkáních. Ačkoliv jeho cesta nevede vždycky veselou krajinou a nestýká se vždy jen se sympatickými lidmi, téměř jej neopouští humor a optimismus. Knížku jsem si užila a vychutnala a bez zaváhání ji řadím mezi své oblíbené. Velmi doporučuji!
„Německý kupec a amatérský archeolog před sto lety šokoval svět agresivním odkrytím pohřbených pokladů Tróje; dnes ho oficiální turistické plakety označují za technického břídila a vandala. Co řeknou vědci z naší čím dál dokonalejší budoucnosti o našich primitivních technikách, o ztrátách, které nevyhnutelně působíme? Získal jsem dojem, že úkolem starobylé Asie bylo zůstat tam, kde byla, navždy pohřbená pod pahorky zarostlými býlím. Větry prohánějící se po jejích travnatých stepích budou stále vát; slunce vyjde nad nekonečnou plání zítra i pozítří. Její dějiny nám zvěstují prostou pravdu: že ze všech čtyř živlů – vzduchu, ohně, vody a země – je to právě vítr, který neomezeně vládne. Nic nestojí v jeho cestě dlouho. Všichni se ohýbáme a klesáme jako tráva.“



STARÉ MILETÍNSKÉ LÁZNĚ

Dnes jsem neměla čas vařit, byla jsem v lese a u studánky a stavěla s Martinou mandalu, kterou jsme slavnostně zasvětily zdraví lesa :)



Kaplička v bývalých Miletínských (jinak též Svatojánských) lázních u obce Úhlejov. Takové drobné sakrální stavby mám mnohem raději než pompézní chrámy, jsou nějak upřímnější.


Tenhle pohled pod kamenný most mě nikdy neomrzí


Kaplička a mostek přes Bystřici 


Kamenný můstek přes Bystřici s mým milovaným Kubátkem (správně je to ale Kerry senden-ay) :)


Pramen léčivé - a výtečné! - vody. Tady děláme malé soukromé oslavy v den Letního slunovratu. 


Svah nad Bystřicí je posetý pískovcovými balvany porostlými mechem, které zhusta tvoří větší či menší jeskyně. Tuhle už si někdo zabral. Asi poustevník.


No není to přenádhera?


Mlha a slunce, vždycky je na ně spolehnutí


Houby na pařezu. Ale ty barvy! 


Osvícení :)


Naše mandalka, nakonec nám ji rozmetala šílená Mišule (kříženec raťafáka s ještě horším raťafákem)

BROKOLICE NAZELENO

Taková jídla jsou podle mého gusta! Taky jsem se ostudně přežrala! 
50 g kešu a 30 g sezamu opražíme na suché pánvi a umeleme. Promícháme se dvěma lžícemi lahůdkového droždí a půl lžičkou himálajské soli. 
Hlávku brokolice rozebereme na růžičky a uvaříme v páře. Půl kila špenátových těstovin uvaříme podle návodu na obalu a uvařené a scezené je promícháme se 4 lžícemi bazalkového oleje (nebo olivového oleje a čerstvou bazalkou). Vmícháme brokolici a na talíři sypeme posypkou. Podáváme s rozličným listím.


BĚGUNI

Nejznámější román Olgy Tokarczuk se skládá z několika příběhů, jejichž fragmenty se během čtení vynořují a opět zanořují do textu. Tyto příběhy mě zajímaly a dojímaly, jak se mi to s Tokarczukovou běžně stává. Naproti tomu drobné eseje, zamyšlení, fejetony, krátké arabesky bez pointy chcete-li, mě často uvrhly v nejistotu, protože představují autorčiny ryze soukromé postřehy, popisují subjektivní hnutí mysli a asociace, se kterými se čtenář může snadno minout. Je to také první dílo této skvělé spisovatelky, kde mi citelně scházel humor a nadhled. Přemýšlela jsem o tom a napadlo mě, že humor najdeme hned u povrchu a poté opět až hodně, hodně hluboko. Obrovský prostor mezi těmito dvěma oblastmi je vážný.


SUŠENKY S MANDLEMI

Recept jsem trochu upravila, originál zde.
V míse promícháme 230 g celozrnné špaldové mouky, větší špetku soli, 100 g Solamylu, 2 lžičky kypřicího prášku, půl lžičky jedlé sody, špetku strouhaného muškátového oříšku, půl lžičky mleté skořice a lžičku mleté vanilky.
Metličkou ušleháme v jiné nádobě 80 ml slunečnicového oleje, 80 ml rostlinného mléka, 40 g rapadury (nebo cukru; sušenky jsou málo sladké, komu to vadí, trochu přisladí), 40 ml řepného sirobu a 2 lžíce rumu. Tekutou složku vlijeme do sypké a promícháme. Necháme asi čtvrt hodiny odpočinout a lžící odkrajujeme kousky, které tvarujeme do kuliček a ty dobře obalíme v nahrubo sekaných mandlích (celkem budete potřebovat 80 g mandlí). Rovnáme na plech s pečicím papírem dál od sebe a pečeme při 180 stupních 10 – 15 minut. Nesmí zhnědnout. Z tohoto množství dostanete 30 sušenek.


KROUPY S DÝŇOVOU OMÁČKOU

Je to jedno z takových těch zdravých jídel, takže lidem, kteří nemají návyk, nemusí příliš chutnat. My jsme to snědli docela s chutí a hlavně se zaradovala naše játra  
200 g ječných krup namočíme přes noc do teplé vody se lžíci jablečného octa (kvůli fytáze) a druhý den je po propláchnutí uvaříme ve 400 ml osoleného zeleninového bujónu spolu se 150 g spařeného a nakrájeného špenátu.
Na dvou lžících oleje necháme změknout cibuli a stroužek česneku, okořeníme kurkumou, přidáme 300 g papriky a 400 g dýně hokaido a jedno jablko, všechno nakrájené na kostičky. Podlijeme 150 ml horké vody nebo vývaru, osolíme a dusíme doměkka. Ve 200 ml ovesné smetany rozšleháme metličkou 1 - 2 lžíce kukuřičné hladké mouky a pět minut povaříme do zhoustnutí. Odstavíme a ochutíme citrónovou šťávou podle chuti.



VEGANSKÉ ŠPAGETY PO BOLOŇKSU

Na dvou lžících oleje necháme změknout pokrájenou cibuli a tři stroužky česneku. Okořeníme bazalkou a vmícháme 200 g karotky nakrájené na droboučké kostičky. Osolíme a deset minut opékáme. Přidáme 2 bobkové listy (ty na konci vaření vyhodíme), 300 g seitanu nakrájeného taktéž nadrobno, 100 g černých oliv bez pecky, 400 g spařených, oloupaných a nakrájených rajčat, 100 g rajského protlaku a podlijeme 300 ml zeleninového vývaru. Několik minut dusíme, dokud není mrkev měkká. Opepříme a podáváme se semolinovými špagetami. Můžeme posypat rostlinným sýrem.


LUNÁRNÍ KALENDÁŘ MARTINY LUKÁŠKOVÉ NA 42. TÝDEN ROKU 2017