ZAHRADA V KVĚTNU

Dnešní ráno bylo zvláštní, přívětivý, slunečný, vlhký, teplý a přátelský. Úmorné březnové mrazivé dny jsou zapomenuty a člověk má pocit, že je vlastně pořád krásně, že celý rok svítí slunce.


Srdcovka. Jako děti jsme tuhle nádhernou ale jedovatou kytičku nazývali srdíčko. Vlastně nemusíme obdivovat cizokrajný orchideje, tohle je přece taková krása a roste nám na zahrádce!


Ranní pochůzka. Každý ráno to obejdu. Ze záhonů sesbírám slimáky, promluvím se stromky, povzbudím keře, obdivuju bylinky. Představte si, že jsem si o víkendu přinesla česnáček z lesa a včera jsem ho objevila v zahradě, jak mi roste pod kalinou. Bylinky mě milujou, rostou mi tu na přání, sotva pomyslím, je to opravdový zázrak  Ale se zeleninou si nerozumíme. Ovšem doufám, že se to změní, potřebujeme asi vzájemně víc času.


Tohle je náš "dědek", psala jsem o něm už dřív. Už mu tak ale neříkám, už je to Dědeček a už se na mě nemračí. Letos nekvete, letos odpočívá.


Břízky. Taky máte rádi tuhle jarní zeleň? Kamarád mi říkal, že v počítačové grafice se téhle barvě říká "moderní zelená". Absurdní.


Kdoulovec. Voní, krášlí, raduje se. Já žasnu.


Pohled do koruny stařičké hrušně. To bude hrušek! Chcete? 


Tohle je jedno z mých nejmilejších míst v zahradě. Tady se něco silnýho odehrává přímo uprostřed mý hrudi.


Azalka. Máme tu takový zákoutí s rododendrony a azalkami. Popravdě mi tyhle keře nijak k srdci nepřirostly, možná proto se jim tady dvakrát nedaří. Nebo to je zásaditou půdou? Kdoví.


Psí víno. Tomu se tady daří stejně dobře jako jasanům. Psí víno je taková tanečnice, všude dosáhne, je zvědavá. Je to nenáročná, skromná liána, která nadělá spoustu parády a zútulní nevzhledné kouty.


Vrba. jak obráží, je celá chlupatá, beruška 


Některé stromy ještě nemají listy, třeba ořešáky a jasany, přesto už je v zahradě krásně. Máme takovou skupinku dvou ořešáků a dvou jasanů a můj muž tuhle přišel s tím, že ty jasany ty ořešáky chrání. Možná na tom něco je.





Žádné komentáře:

Okomentovat