JAK SE VAŘILO V KERKONOŠÍCH

Začetla jsem se zase do Marholdovy Krkonošské kuchařky a nedá mi to, abych se s vámi nepodělila:
"Na kantoráky naše máti nejdřiu koupí damfouku, to je ta, co je za deujet kilo, naše máti ji řiká prodejouka, páč prej de dobře na vodbyt. Pak z ní a z kozího dojánku udělá takovej velkej pláskanec jako dolek a na něj nandá hromádky po pěti sralkách, naverch pak dá eště jeden dolek a starým plechoucem to pak vykrajuje. Dřiu máti válela knellíky na stole - bodejti - von měl jen jennu nohu, a proto byl uvázanej u zdi, a jennou dyž válela, tak se to ušechno zrátilo. Vod těch čas válí těsto na zemi. Nejdřiu zamete a pak to válí na loktuši, co v ní nosí domu koze forotu."



více ZDE

Žádné komentáře:

Okomentovat