TVAROHOVÉ KOČIČÍ HLAVY

Je to obyčejný, rychlý zákusek k odpolednímu čaji nebo k snídani, něco na způsob loupáku.
V míse utřeme 35 g změklého másla, 120 g tvarohu, tři lžíce třtinového cukru, špetku soli, 3 žloutky, 2 celá vejce a 35 g čerstvého droždí na hladký krém. Zakryjeme utěrkou a necháme vykynout do dvojnásobného objemu. Po vykynutí smícháme s 250 g hladké mouky a 150 g celozrnné špaldové mouky. Vyválíme hada, kterého nakrájíme na 12 stejných kousků, narovnáme na plech s rozpuštěným máslem, peroutkou dokola omastíme jako buchty a pečeme na 200 stupňů 30 minut. Cukrujeme.


více ZDE

SALÁT Z ENDIVIE

Endivie má nahořklou chuť, zlepšuje trávení a podporuje činnost jater.
Nasucho opražíme na pánvi 4 lžíce sezamových semínek. Hlávku endivie omyjeme, necháme okapat a pokrájíme na kousky. V misce smícháme šťávu z půlky citrónu, 3 lžíce olivového oleje, 1 lžíci medu, sůl, čerstvě mletý pepř a lžičku tlučeného hořčičného semínka.
Vše promícháme a necháme krátce odležet, aby se spojily chutě.


více ZDE

TOFU S OVOCEM A MRKVOVÝMI KYTIČKAMI

100% vegan.
Oloupeme a najemno nastrouháme jedno velké jablko a jednu velkou hrušku, vmícháme 4 pokrájené jarní cibulky, 3 lžíce sezamových semínek, 3 lžíce sezamového oleje, 4 lžíce dobré sojové omáčky, 2 lžíce cherry, 2 lžíce moučkového cukru, sůl a čerstvě mletý pepř. 2 kostky bílého tofu (400 g) nakrájíme na podlouhlé špalíčky a necháme je naložené v marinádě alespoň 3 hodiny při pokojové teplotě.
2 mrkve očistíme a podélně v nich vyřízneme nožem klínky, po nakrájení tak vzniknou kytičky. Pánev WOK vymažeme lehce olejem a mrkvové kytičky dvě minuty opékáme. Přidáme marinované tofu i s nálevem a za stálého míchání prudce smažíme do odpaření tekutiny.
Podáváme s jasmínovou rýží, zdobíme petrželkou.




více ZDE

DRBÁKY SE ZELÍM

Pravé drbáky se dělají bez mouky, takže to je ten pravý recept pro vás, kteří mouku nemůžete. Drbáky jsou měkké konzistence, ale nesmí být mazlavé, chuťově jsou výtečné.
1,5 kg brambor oloupeme a najemno nastrouháme. Dáme je do síta vykapat a potom ještě ze všech sil vymačkáme vodu, nejlépe v ubrousku. Je to důležité, jinak budou drbáky mazlavé. Dalších 1,5 kg brambor uvaříme ve slupce, oloupeme a nastrouháme najemno nebo umeleme na masovém strojku. Obojí brambory promícháme, osolíme a zpracujeme tuhé těsto, ze kterého děláme kulaté knedlíky velké asi jako tenisáky. Z tohoto množství uděláte 14 drbáků. Zavařujeme je do vroucí dobře osolené vody a vaříme do té doby, dokud nevyplavou na hladinu. Na talíři je ochutíme dozlatova osmahnutou cibulkou a jako přílohu podáváme červené zelí: menší hlávku červeného zelí nakrájíme na nudličky, podlijeme 400 ml červeného vína, osolíme, přidáme lžičku fenyklu a dusíme ne úplně doměkka, zelí by mělo chroupat. Hotové zelí promícháme s jednou velkou červenou cibulí nakrájenou na kostičky, dvěma lžícemi třtinového cukru, 4 lžícemi jablečného octa a jednou velkou sterilovanou okurkou nastrouhanou nahrubo. Případně dosolíme.


více ZDE

ŘEPNÁ NÁPLŇ DO BUCHET

Jednu cukrovou řepu oloupeme a vaříme ji v 1 litru vody 40 minut. Řepu vyjmeme a najemno nastrouháme, vodu vyvaříme na ½ l sirobu, kterým spaříme 500 g mletého máku. Řepu smícháme s mákem, velkou lžící medu a 50 g spařených hrozinek. Zahustíme mletými piškoty (já jsem použila domácí anýzové sušenky). Náplní plníme klasické buchty nebo koláče.
Omluvte kvalitu fotek, dneska byla tma a náš starý foťák to nezvládl :)


více ZDE

FAZOLKY NAKYSELO

Tohle je jedno z mých nejoblíbenějších jídel.
500 g fazolek uvaříme ve slané vodě do poloměkka. Ze dvou lžic másla a čtyř lžic celozrnné mouky umícháme světlou jíšku, zředíme ji 250 ml vody, ve které se vařily fazolky a rozmícháme dohladka. Vsypeme poloměkké fazolky, okořeníme čerstvě mletým pepřem, špetkou sušené máty a dovaříme. Nakonec ochutíme dvěma lžícemi jablečného octa a 4 lžícemi husté smetany.
Podáváme se šťouchanými brambory s červenou cibulkou a petrželkou.



více ZDE

ZIMNÍ ČAJ

Slupky z jablek spolu s celými šípky vaříme deset minut v pramenité vodě. Scezené sladíme medem.


Více TADY

VLOČKOVÝ ŠTRŮDL

Není špatný, každopádně je mnohem zdravější než klasický štrúdl z lístkového těsta.
6 jablek oloupeme a nakrájíme na malé kousky. 250 g ovesných vloček rozmícháme se 400 ml bílého jogurtu a velkou lžící medu. Rozdělíme na 4 stejné díly. Na plech vyložený pečicím papírem rozložíme lžící dvě ploché, podlouhlé placky – bude to základ dvou malých štrůdlíků. Na těsto z vloček rozdělíme jablka, posypeme je ořechy a skořicí a na ně opět lžící rozdělíme zbylé těsto. Musíme si pomoci rukama, aby těsto pokrývalo všude jablka a trochu je přimáčkneme - vytvarujeme šišky. 
Pečeme na 200 stupňů půl hodiny, necháme zcela vychladnout.


více ZDE

DOMÁCÍ POLÉVKOVÉ KOŘENÍ

Očistíme a nadrobno rozmixujeme 3 kg různé zeleniny, nezapomeneme na cibuli v dostatečném množství a také na česnek, potom něco aromatického – celer a petržel, pro barvu mrkev a doplníme kapustou, kedlubnou, pastinákem a podobně. Je dobré, když máme i něco zeleného – petrželovou a celerovou nať, libeček. Nadrcenou zeleninu usušíme, zůstane nám z ní zhruba desetina váhy – tzn. asi 300 g. Zeleninu smícháme se 100 g mořské soli. Můžeme přidat trochu lahůdkového sušeného droždí (koupíte ho v každé prodejně zdravé výživy), sušenou dobromysl nebo drcené libečkové semeno. Uchováme v chladu a temnu.
Tohle polévkové koření vám provoní celý dům.


více ZDE

KRAJANEC

Recept pochází se Slovácka
Ze 300 g hladké bílé mouky, 250 g celozrnné špaldové mouky, lžičky soli, 400 ml podmáslí a 30 g rozpuštěného másla zaděláme tužší těsto, které vyválíme nebo vmačkáme rukou do vymaštěného plechu. Propícháme vidličkou a pečeme na 220 stupňů 30 minut. Krajanec se přikusoval jako příloha k omáčkám nebo polévkám.
Krajanec je taková neutrální placka bez chuti, když ji ochutíte kořením nebo bylinkami, bude lepší.


více ZDE

GRUMBÍROVÁ MÁČKA

Recept na grumbírovou máčku pochází ze Slovácka a jídal se k němu krajanec – placka z mouky zadělané podmáslím.
V 1 litru vody přivedeme k varu 800 g brambor nakrájených na trojúhelníčky, přidáme 2 bobkové listy, 4 kuličky nového koření a 8 kuliček pepře a osolíme. Když jsou brambory měkké, zahustíme ji cibulovou jíškou připravenou z 30 g másla, 1 cibule a 60 g celozrnné hladké mouky. Nakonec omáčku zjemníme třemi lžícemi husté smetany a ochutíme nakrájenou sterilovanou okurkou. Omáčka je opravdu dobrá.


Více ZDE

SALÁT Z ČERVENÉ ŘEPY S CHERRY RAJČATY

Dvě červené řepy oloupeme a nastrouháme na nudličky, 500 g cherry rajčat omyjeme a přepůlíme, svazek petrželky nakrájíme nadrobno. Vše smícháme a zalijeme zálivkou: šťáva z jednoho citrónu, 8 lžic panenského olivového oleje, sůl, čerstvě mletý pepř. Dobře promícháme a necháme odležet.


více ZDE

BÍLÁ KVĚTÁKOVÁ POLÉVKA

Tenhle recept mi poslala jedna z vás, fanynek kuchařky, moc děkuju 
Přivedeme k varu 1,7 l osolené vody, přidáme 2 bobkové listy, 500 g květáku rozebraného na růžičky a 500 g brambor nakrájených na kostičky. Vaříme 20 minut a zahustíme 250 ml zakysané smetany, do které jsme rozkvedlali 4 lžíce hladké mouky. Vaříme ještě deset minut. Zeleninu můžeme částečně rozmačkat. Do hotové polévky dáme 3 lžíce čerstvého kopru a lžíci jablečného octa, případně dosolíme.



více ZDE

VAŘBUCHTY

Recept pochází z Jižních Čech. 
Dnes jsem měla na oběd kamaráda, masožrouta. I když se tvářil na vařbuchty značně nedůvěřivě, nakonec mu chutnaly a přidal si 
Do mísy dáme 500 g polohrubé mouky a trochu ji osolíme. Zahřejeme 230 ml mléka a rozmícháme v něm dohladka 30 g čerstvého droždí. V míse vše promícháme, vyklopíme na vál a ručně zpracujeme tužší hladké těsto, vrátíme do mísy, zakryjeme utěrkou dáme do tepla vykynout.
Do vykynutého těsta přidáme jedno velké vejce, 2 lžíce rozpuštěného másla, 2 lžíce cukru, lžičku strouhané citrónové kůry a špetku muškátového květu. Důkladně zpracujeme těsto a ihned děláme knedlíky velké asi jako citrón a necháme je na pomoučeném vále zakryté utěrkou ještě půl hodiny kynout.
Vykynuté knedlíky zavařujeme do vroucí mírně osolené vody a vaříme 5 minut po jedné a 5 minut po druhé straně. Po vyjmutí z vody knedlíky roztrhneme dvěma vidličkami, aby vyšla pára a nesrazily se. Na talíři vařbuchty poléváme povidlovou omáčkou a sypeme strouhaným perníkem. Povidlová omáčka: povidla rozehřejeme, naředíme vodou, okořeníme mletou skořicí a omastíme lžičkou másla.



více ZDE

PAPRIKOVÝ SALÁT S TĚSTOVINAMI

3 různobarevné papriky omyjeme a dáme péct na 200 stupňů do pekáčku vyloženého pečicím papírem. Až slupka zčerná, papriky obrátíme a opečeme i z druhé strany. Upečené papriky vložíme do mikrotenového sáčku a necháme vychladnout. Slupka se potom snadno sloupne. Papriky nakrájíme na proužky, smícháme s naťovou cibulkou a uvařenými drobnými těstovinami (200 g v suchém stavu). Nakonec vmícháme 100 g rukoly.
V misce smícháme vrchovatou lžíci medu, lžičku soli, lžičku čerstvě mletého pepře, šťávu z půlky citrónu a 5 lžic olivového oleje. Zálivku promícháme se salátem.


více ZDE

CELOZRNNÉ PIŠKOTY

Pokud nemusím, už nekupuju nic hotového. Už se mi ani nechce kupovat piškoty, tak jsem zkusila udělat svoje domácí, máme svoje vajíčka, nic na tom není a jsou hned hotové.
3 žloutky a 50 g třtinového cukru ušleháme do husté pěny, vmícháme 1 lžíci bramborového škrobu a postupně vmícháváme na střídačku 60 g celozrnné špaldové mouky a tuhý sníh ze 3 bílků.
Na plech vyložený pečicím papírem klademe lžící nebo lžičkou, podle požadované velikosti piškotů, hromádky (můžeme použít i cukrářský sáček) a pečeme na 200 stupňů 15 minut.


více ZDE

HRSTKOVÁ POLÉVKA

Večer namočíme 50 g fazolí, 50 g hrachu, 50 g čočky a 50 g krup do 1 l vody a ráno je v téže vodě uvaříme téměř doměkka. Před dovařením přidáme 50 g nastrouhané kořenové zeleniny a cibuli a zahustíme jíškou ze dvou lžic másla nebo oleje a 30 g hladké celozrnné mouky. Pokud nechceme použít jíšku, můžeme zahustit ovesnými vločkami. Hotovou polévku osolíme a okořeníme majoránkou.


více ZDE

BAGETKY

V míse smícháme 100 g žitné mouky, 200 g celozrnné špaldové mouky, 200 g hladké bílé pšeničné mouky, lžičku soli, lžičku cukru a 3 menší uvařené a najemno nastrouhané brambory. 20 g čerstvých kvasnic rozmícháme dohladka ve 300 ml vody, přidáme k mouce, dobře promícháme a vyklopíme na vál, kde uhněteme hladké těsto. Vrátíme ho do mísy, zakryjeme a necháme 30 minut odpočívat, nakonec do těsta vehněteme 5 lžic panenského olivového oleje a 3 lžíce lněného semínka. Mísu zakryjeme a dáme do chladničky na 12 hodin pomalu kynout, nejlépe přes noc.
Vykynuté těsto na vále krátce prohněteme, rozdělíme na 8 stejných kousků a z každého z nich vytvarujeme bagetku, kterou šikmo nařízneme několika zářezy.
Narovnáme na plech na pečicí papír, vložíme celý plech do igelitové tašky a necháme půl hodiny až hodinu kynout při pokojové teplotě. Bagetky potřeme mlékem a pečeme na 230 stupňů 20 minut.




více ZDE

ŠPENÁTOVÁ POLENTA S KVĚTÁKEM

Podle Romana Uhrina, 100% vegan
500 g květáku rozebereme na větší kusy a zcela neponořené ve slané vodě je uvaříme do poloměkka, trvá to asi 7 minut.
Zapékací formu vymastíme a květákové růžičky do ní naskládáme stopkou nahoru, trochu je vidličkou pomačkáme, aby pokryly celé dno.
300 ml vody, ve které se vařil květák, smícháme se 300 ml sojového mléka a přivedeme k varu. Vsypeme 100 g kukuřičné mouky, dobře rozmícháme, osolíme, přidáme najemno nakrájenou cibuli, 4 utřené stroužky česneku a lžičku Horalky (zeleninové koření bez soli). Nakonec vmícháme 400 g špenátu a povaříme asi 10 minut na hustou kaši, kterou zalijeme květák. Dobře se zapékací miskou zatřeseme, aby se polenta dostala až na dno.
Necháme vychladnout, vyklopíme, krájíme na porce a podáváme s chlebem nebo bramborovou kaší a čerstvou zeleninou.
Můžeme ještě zapéct v troubě.



více ZDE

MRKVOVÁ "BÁBOVKA"

400 g mrkve nastrouháme na jemném struhadle a smícháme se dvěma žloutky, šťávou a kůrou z půlky citrónu, 3 lžícemi medu, 250 g tvarohu, 1 sáčkem kypřicího prášku, 1 sáčkem vanilkového pudingového prášku, 50 ml sezamového oleje, 250 g celozrnné špaldové mouky, sněhem ze dvou bílků a 50 g sušených brusinek.
Husté těsto nalijeme do bábovkové formy vymaštěné a vysypané strouhaným kokosem a pečeme na 170 stupňů 60 - 70 minut. Bábovka je i po upečení mokrá, nelekejte se a nechte ji úplně vychladnout!
Hotovou bábovku ozdobíme karobovou polevou (já zkusila od oka namíchat polevu, protože jsem byla líná hledat nějaký recept, poleva se mi nepovedla hladká, tak udělejte vaši oblíbenou a vyzkoušenou) a posypeme sezamovými semínky.
Fotku hotové bábovky vám neukážu, protože se mi prostě po vyklopení z formy rozpadla a taky se vlivem hustoty těsta v bábovce utvořily dutiny, čemuž nezabránilo ani silné poklepání. Protože je ale chuťově výborná, šťavnatá a zdravá, řekla jsem si, že vám recept na ni stejně napíšu, akorát s tím rozdílem, že nedoporučuju bábovkovou formu, ale raději formu na biskupský chlebíček nebo dortovou formu.



více ZDE

JAK TO VŠECHNO ZAČALO

Do Svatojánu jsme se přistěhovali v srpnu roku 1997, tenkrát to bylo náramné dobrodružství, protože jsme prodali náš zrekonstruovaný domek v Hořicích, který ale neměl zahradu, a přestěhovali jsme se do starého venkovského domu, který manžel opravoval za provozu.
Museli jsme totiž prodaný dům opustit a nový zatím nebyl hotový. Manžel dal výpověď v práci a rok byl doma, denně pracoval pouze na domě a domácnost jsme táhli z mého platu, byla jsem tehdy zaměstnaná jako manažer jakosti u Silnic v Jičíně.
Peníze na rekonstrukci jsme měli z toho, co nám zbylo z prodeje hořického domku. Žádné půjčky jsme si nebrali. Dneska bych už na něco takového neměla odvahu, ale bylo nám 28 a všechno jsme zvládali s energií a radostí. Měli jsme totiž konečně to hlavní: velikou zahradu, po které jsme toužili.









Chtěli jsme hlavně výběh pro naše tři psy, tenkrát jsme měli šedého vlkodava, křížence německého ovčáka a křížence jezevčíka a věděli jsme, že u nich nezůstane. Měli jsme tehdy jen dvě děti, dvanáctiletou Báru a sedmiletého Jirku. Těm se na vesnici moc nechtělo, obzvlášť Bára nechtěla opustit kamarády v Hořicích. Děti musely začít dojíždět do školy, musely mnohem dřív vstávat a cestou do školy dokonce přestupovat. Báře jsme slíbili koně, bohužel musím přiznat, že tenhle slib jsme nesplnili. Myslím si, že nakonec si tady přese všechny nesnáze zvykly. Dnes už jsou oba dospělí.







Vzpomínám si na první den, kdy jsem odcházela do práce z nového domova, to ráno nebyl ještě osazený záchod a manžel mi slíbil, že až se vrátím z práce, bude stát. Stál!




Trvalo mnoho let, než dům i zahrada dostaly dnešní podobu. Změnilo se ale nejen prostředí, ve kterém žijeme, ale i my. V roce 2000 se nám narodilo třetí dítě, Saša, ta už je s prostředím doslova srostlá a je tu stoprocentně doma. 
Manžel po mnoha letech opustil manažerský post ve velké mezinárodní stavební firmě a začal se věnovat tomu, co ho opravdu těší - sází knihy. Já jsem odešla z místa úřednice na stavebním úřadě, potom jsem zkrachovala jako majitelka butiku a teď dělám obrázky. Máme desetinu peněz než před lety, podle mnohých měřítek jsme chudí, ale nikdy jsme nebyli šťastnější. 
Až tady jsem si začala uvědomovat, jak důležité jsou pro nás rostliny, nejen pro naše tělo, ale také pro naše duše. Zahrada mi pomohla s nalezením mého místa na zemi a mého životního předurčení. Formovala můj charakter a mé životní názory. Nikdy jí nemohu být dostatečně vděčná.


Jsem přesvědčená, že prostředí a lidé se vzájemně ovlivňují a že atmosféra místa má vliv na lidskou duši a naše jednání i myšlení může velmi změnit energii prostředí a tímhle způsobem můžeme mít vliv (blahý či neblahý) na generace, které přijdou žít na to místo po nás. Tenhle dům měl laskavou duši hned na začátku, nebylo v něm nic zlého, nepřátelského ani vysilujícího. Přijal nás do své náruče a měl s námi trpělivost. Za to vděčíme lidem, kteří tu žili před námi, nezanechali tu nic špatného.

Dnes je náš dům a především zahrada pro mnoho lidí oázou, místem, kam se rádi vracejí nabrat síly a hodit starosti za hlavu, bavit se. Každý rok pořádáme u nás hudební akce, manžel i syn jsou muzikanti a mnoho jich máme mezi přáteli. 




Rozhodnutí odejít z města, i když malého, sem do Svatojánu, bylo tím nejlepším v našem životě!

DEN BEZ JÍDLA

Dnes jsem vstala pozdě, až v osm, protože jsem minulou noc, asi vlivem úplňku, špatně spala. Hodinu po probuzení jsem vypila sklenici vody, jak to dělám každý den. 
V půl desáté už jsem měla hlad, protože tou dobou bývám dávno po snídani a já snídám vydatně. Musela jsem si pořád říkat, že je to otázka mysli, že za den přece hlady neumřu, že se musím soustředit na to, v čem je to pro mě dobré.
V 10 hodin jsem se pustila do výroby šťávy. Rozdělila jsem ovoce a zeleninu a udělala dva druhy šťávy, jednu čistě zeleninovou z černého zelí, červené řepy a mrkve a druhou ovocno/zeleninovou z červené řepy, mrkve, jablek, hrušek, zázvoru a citrónu. Manžel se mi pošklebuje, že tolik ovoce a zeleniny můžu rovnou sníst, že to není žádná očista, když to všechno vypiju. Snažím se nerozčilovat, jen ho upozorním na hrnek melty s mlékem a cukrem, který si (už druhý) ve dni půstu odnáší ven k cigaretě. Původně říkal, že bude jen o vodě 
Šťávy bylo celkem asi dva a půl litru a v 11 hodin jsem vypila první sklenici. Hned mi bylo veseleji.
V poledne mě začala bolet hlava, tak jsem se musela chvíli věnovat jí.
Z drtě (kromě zelí) jsem připravila placičky a dala je sušit, těším se, jak si na nich zítra pošmáknu 
Mám rozečtenou knížku od Pavlíny Brzákové Dědeček Oge, tak jsem se do ní odpoledne chvíli začetla. Je to o sibiřském šamanovi, moc zajímavé.
Někdy ve dvě odpoledne mě začal bolet žaludek. Nemůžu říct, že by to bylo pro mě jednoduchý, nikdy jsem hlady nebyla. Jsem si jistá, že to je psychické nastavení, které nám dává najevo, abychom se najedli, nebo bude zle. Před devatenácti lety jsem přestala kouřit, ze dne na den a nepociťovala jsem žádnou újmu, ač jsem předtím byla opravdu silný kuřák. Kafe jsem přestala pít zároveň s tím, jak jsem odložila poslední cigaretu. Alkoholu vypiju tak málo, že se o mně dá říct, že jsem abstinent. Ale co to jídlo? Asi je to jen jedna z dalších závislostí a nic víc. Vydržet pár dní bez jídla nemůže být přece žádný problém. Je mi pětačtyřicet, už bych se to sakra práce mohla naučit!
Ve dvě jsem si uvařila kopřivový čaj, je výtečný. Kopřivy pálí i usušené.
Byla jsem nějakou dobu venku a vědomě dýchala: síla dovnitř, síla ven, radost dovnitř, radost ven, lehkost dovnitř, lehkost ven, zdraví dovnitř, zdraví ven. Podobným způsobem si pomáhám od všech bolestí, na bolest tenhle zvláštní způsob dechu funguje stoprocentně. Akorát tu vdechnutou energii neposílám ven, ale do místa bolesti, kde se rozplyne.
Dnes je ale pravé listopadové počasí – zataženo, vlhko a mlha, inverze, ve městech to musí být ještě horší, když i u nás kouř z komína leze dolů po střeše na dvůr.
Večer jsem si jako obvykle zacvičila mých Pět Tibeťanů a půjdu brzy spát. Celkem jsem za ten den vypila kromě ranní sklenice vody 2,5 l zeleninových a ovocných šťáv, 1 l kopřivového čaje a půl litru zeleného čaje. Cítím se dobře, jen trochu unaveně, mám divnou pachuť v puse. Popravdě se těším na snídani 



více ZDE

DUŠENÁ PAPRIKA

Tohle jednoduché jídlo je výtečné jen tak s chlebem.
8 paprik, nejlepší jsou křehké zelené, nakrájíme na nudličky, vložíme je do hrnce, pokapeme 5 lžícemi olivového oleje, posypeme čerstvě drceným kmínem, osolíme a pod pokličkou dusíme pár minut. Když jsou papriky měkké, vmícháme lžíci zakysané smetany a už nevaříme.


více zeleninových jídel ZDE

BÍLÁ ČESNEKOVÁ POLÉVKA

Ručím vám za to, že vám bude chutnat!
Na dvou lžících másla pět minut opékáme dvě pokrájené cibule, přihodíme dva stroužky česneku nakrájené na tenké plátky a opékáme ještě minutu, jen tak, aby česnek nezhnědl. Přidáme 200 g oloupaných brambor nakrájených na kostičky a zalijeme 300 ml zeleninového vývaru a 500 ml mléka. Osolíme, okořeníme čerstvě mletým pepřem a vaříme asi 15 minut, dokud brambory nezměknou. Nakonec přidáme jeden utřený stroužek česneku a rozmixujeme dohladka. Už nevaříme. 
2 stroužky česneku zlehka osmahneme na olivovém oleji. Polévku na talíři jím ozdobíme spolu s řeřichou.


více ZDE

PEČENÉ TOFU S HRACHOVOU KAŠÍ A ZELNÝM SALÁTEM

Nic pro slečinky 
Večer namočíme 350 g žlutého loupaného hrachu a druhý den ho uvaříme doměkka. Slijeme ho a rozmixujeme nebo prolisujeme přes síto. Na oleji osmahneme cibuli a dva stroužky česneku, vmícháme hrách, osolíme, opepříme a okořeníme majoránkou. Můžeme zahustit strouhaným chlebem, houskou nebo hrachovou moukou.
400 g bílého tofu nakrájíme na kostky, promícháme se dvěma lžícemi sojové omáčky, dvěma lžícemi oleje, dvěma utřenými stroužky česneku, 1 nakrájenou cibulí, lžičkou drceného kmínu a lžičkou Solčanky nebo jiného podobného koření. Podlijeme trochou vody a pečeme na 200 stupňů asi půl hodiny, dokud nezrůžoví.
300 g kysaného zelí promícháme s jedním nahrubo nastrouhaným jablkem, najemno nastrouhanými třemi menšími mrkvemi, jednou petrželí a jedním malým celerem, nakrájenou cibulí a třemi lžícemi kysané smetany. Nakonec vmícháme 4 lžíce čerstvého nasekaného kopru.



více ZDE

TURECKÝ MED

Opražíme 100 g lískových oříšků nasucho a zbavíme je slupky. 100 g sušených brusinek propláchneme horkou vodou a necháme je oschnout. V kastróle se silným dnem rozpustíme 200 g hnědého třtinového cukru, 50 ml medu (domácího, který časem zcukernatí; já použila domácí, ale pastovaný a to asi způsobilo, že je výsledek málo tvrdý), 50 ml řepného sirobu (nebo javorového sirupu) a 50 ml pampeliškového medu do hladkého, hustého, napěněného sirupu. 1 čerstvý bílek ušleháme dotuha a tenkým pramínkem do něho nalijeme za stálého a rychlého šlehání polovinu horkého cukrového sirupu (jeden člověk to zvládá špatně, asi budete potřebovat pomocníka). Rendlík s cukrovým sirupem vrátíme na sporák a ještě chvíli mícháme, aby sirup pěkně zkaramelizoval. Za horka ho opět tenkým pramínkem zašleháme do bílku, snížíme výkon šlehače na polovic a šleháme pilně pět minut, dokud nezačne hmota výrazně houstnout. Nakonec do ní vmícháme oříšky a brusinky a nalijeme do formy vyložené pečicím papírem a necháme ztuhnout v chladu. Toto množství naplní formu o obsahu 700 ml.


více ZDE